Jdi na obsah Jdi na menu
 


Polární výprava a podnikání pánů Melvilla Vanimana a Waltera Wellmana

Polární výprava a podnikání pánů Melvilla Vanimana a Waltera Wellmana

 

 

      Američané Melvill Vaniman a Walter Wellman se rozhodli uspořádat polární výpravu. Jejímž cílem bylo doletět na severní pól, podobně jako se o to pokoušela Andrého výprava, ale tentokrát ne balónem, ale vzducholodí. Postavili proto vzducholoď America protáhlého tvaru. Pod vzducholodí byla zavěšena gondola ve které byly nádrže na 3 800 litrů benzínu a místo pro posádku.

 

wellmanova-vzducholod_america.png

 

vzducholod-pro-polarni-vypravu.jpg

 

      Vzducholoď byla poháněna velice výkonným motorem Loraine-Dietrich o výkonu 44 kW, který roztáčel dvoumetrovou vrtuli na zádi.

      Výprava se přesunuje na Špicberky do zálivu Virgo, zde ovšem dlouho čeká na vhodné počasí. Při zkouškách vzducholodi se ukazuje, že je značně nedokonalá, tedy ne taková za jakou ji považovali samotní konstruktéři i odborníci na vzduchoplavecké výstavě v Paříži, kde ji vystavovali.

      Vzducholodi způsobovala největší problémy námraza, která se usazovala na povrchu a narušovala stabilitu. Posádka musela vyrovnávat rovnovážný stav vzducholodi tím, že v gondole přecházela z místa na místo. Námraza rovněž neúměrně zvětšovala hmotnost celé vzducholodi.

      Proto se výprava v zimě 1907 navrací domů. Dvojice výše uvedených polárníků se vrací do USA a další člen výpravy, ruský přírodovědec Popov do Petrohradu. Konstruktéři vzducholodi America svůj létající prostředek nadále vylepšují. Konstruují dutá vlečná lana, která nesloužila jen k řízení letu nebo jako zátéž, ale také se do nich daly uložit zásoby potravin a dalších potřeb. Vlečná lana byla rozdílného typu. Jedno na sobě mělo řadu zpětných hrotů k brždění pohybu vzducholodi nad rovným ledem, druhé bylo hladké. Nestabilita vzducholodi byla odstraněna posuvným závažím. Motorek, který sloužil k posunování závaží, vháněl výfukové plyny do dvou balonetů, které byly rovněž instalovány uvnitř tělesa vzducholodi.

      Instalací těchto balonetů se zamezilo vytváření námrazy a dalšími popsanými vylepšeními se přispělo k lepšímu řízení výšky letu. Zároveň byla instalována další vrtule na příď. V červnu 1909 se výprava se vzducholodí America vypravuje opět na Špicberky  na Dánský ostrov.

 

melvill-vaniman.jpg

walter_wellman.png

clenove-vypravy.jpg

 

      Posádka nasedá do vzducholodi a vzlétá. Po startu se ovšem přetrhává duté vlečné lano. Vzducholoď zbavená přítěže začala prudce stoupat. Ve výšce se jí zmocnil prudký vítr. Posádka se pokoušela o návrat na místo startu. Vítr byl ale příliž silný. Vzducholoď jím byla unášena přídí obrácenou na jih, směrem k severu. Motor vzducholodi pracoval na plný výkon. Obal nevydržel namáhání a v důsledku toho praskl. America začala padat směrem k hladině ledového moře. Na pomoc jim vyrazila doprovodná loď, jejíž posádka si povšimla potíží vzducholodi. Popovovi se naštěstí podařilo v posledním okamžiku nahodit pomocný motor, který naplnil balonety teplým vzduchem a vzducholoď se ustálila těsně nad hladinou. 120 mil od místa startu ji dostihla doprovodná loď. Toto dobrodružství trvalo šest hodin. Posádka přestoupila na palubu lodi. Všichni dospěli k názoru, že let s Americou na pól je nemožný.

      Již v říjnu 1910 startují Vaniman a Welman se svou vzducholodí America společně se čtyřmi mechaniky na palubě z města Atlantic City k cestě přes oceán.

      I tato výprava však dopadla špatně. Z pláště vzducholodi unikal nosný plyn, protože obal vzducholodi byl narušen a navíc vysadil hlavní motor. Vzducholoď klesala k hladině. Pokusy posádky o záchranu vzducholodi selhávají a proto se všichni chystají opustit Americu a přestoupit na záchraný člun. Naštěstí se na dohled objevuje poštovní parník Trent a zachraňuje posádku. 

      Wellman se poté začal věnovat konstrukci letounů težších vzduchu ve které dosáhl mnoho pozoruhodných úspěchů. Vaniman postavil v roce 1912 novou vzducholoď, která se jmenovala

 

akron.jpg

Akron. Byla osazena motorem o 75 kW, který poháněl třímetrovou vrtuli. Vzducholoď byla opatřena dvojitým obalem do kterého motor vháněl teplý vzduch. Nosný plyn tvořil vodík. Dvojitý obal sloužil zaroveň jako balonet.

      Vzducholoď Akron při jedné ze zkušebních plaveb nad New Yorkem vystoupala příliž vysoko, příčemž pojistné ventili začali odpouštět nosný plyn. Kolem vzducholodi se začala tvořit prudce výbušná směs. Vodík se dostal i do kabiny kde telegrafista právě odesílal depeši. Vodík se vznitil od telegrafu a následovala hrozivá exploze, která roztrhala vzducholoď na kusy. Zachránil se právě jen telegrafista, který dopadl s částí kabiny do řeky Hudson. Ostatní členy posádky se nepodařilo vůbec identifikovat.

      V příští části se budu zabývat osudem a Nobileho výpravami.

 

 
 

 

Portrét



Facebook

Kontakt

Jiří Pospíšil

733400648

pospisiljiri@seznam.cz


Archiv

Kalendář
<< březen / 2024 >>


Statistiky

Online: 2
Celkem: 538168
Měsíc: 4694
Den: 252