Jdi na obsah Jdi na menu
 


Průkopnící balónového létání

Průkopníci balónového létání

 

 

      Bratři Josef a Etienn Mongolfiérové pocházející z šestnácti dětí, byly slavnými vynálezci. V roce 1783 objevili princip horkovzdušného balónu pro Evropu a potažmo pro celý svět i když jak si můžete přečíst na mých stránkách, nebyli zdaleka prvními, kdo tento princip objevil ( viz odkaz: Počátky balónového létání v historii lidstva).

 

      Oba bratři se zabývali myšlenkou vzduchoplavby mnoho let. Oba spolu prováděli pokusy s papírovými balóny.  Zpočátku činili pokusy s papírovými balóny plněnými vodíkem. Vodík jim ovšem papírovým obalem unikal. Proto začaly své balóny plnit tzv. "elektrickým kouřem". Plnili tedy své balóny kouřem namísto teplého vzduchu. První veřejně představený balón bratří Montgolfiérů měl objem 34 m2. Poprvé vzlétl dne 5. června 1783 v Annonay.

 

bratri-montgolfierove.gif

Pokusy pokračovaly v Paříži kam oba bratry po úspěšném pokusu pozvala Akademie věd. Dne 19. září 1783 byl ve Versailles vypuštěn další balón se zvýřecí posádkou - byly jimi kohout, kachna a ovce.

mongolf.jpg

 

 

       Let s lidskou posádkou se uskutečnil 21. listopadu 1783. Tento balón se sestával z hedvábí, papíru a proutí a přikládalo se na něm vidlemi, balíky slámy na oheň,  který balón udržoval neustále naplněný teplým vzduchem. Posádku tvořil markýz Francois d' Arlandes a Pilatre de Rozier. Balón vystoupal do 1 km a ve vzduchu vydržel 25 minut a uletěl 10 km, přeletěl Seinu a bezpečně přistál. Jeho plášť ovšem na několika místech prohořel.

      Původními pasažéry tohoto balónu měli být dva trestanci odsouzení na smrt, protože král Ludvík XVI. se bál o osud posádky, proto nařídil, že mají být posádkou zmínění trestanci, kteří měli po přestálém letu dostat milost. To ovšem považovali výše uvedení kavalíři za urážku a požadovali, že let podstoupí sami, k čemuž král Ludvík dal nakonec svolení.

      Dalším průkopníkem balónového létání byl profesor Jacques Alexandre César Charles (1746-1823), který vyřešil neprodyšnost balónového potahu a dostatečné výroby vodíku a vyzkoušel balón nainpregnovaný fermeží, který se naplňoval aparaturou vyrábějící vodík na bázi reakce kyseliny sírové a železných pilin.

      23. srpna 1783 se na prostranství obklopené královskou gardou začíná plnit Charlesův balón. Jeho naplnění trvá tři dny. V noci z 26. na 27. srpna se balón přesouvá na Martovo pole. Po třetí hodině po poledni po výstřelu signálního kanónu balón úspěšně vzlétá. Balón o objemu 380 m2 mizí v oblacích, přistane v Sonesse, kde ho vesničané pokládají za zjevení ďáblovo, ubodali a uvláčeli ho k nepoznání.

m_1153.jpg

 

       První let se svým balónem podnikl profesor Charles společně se spoluletcem Robertem dne 1.12. 1783. Dosáhli výšky 3500 m, vzdálenosti 60 km a délka letu byla 2 hodiny. Profesor Charles svého spoluletce navíc vysadil, využil toho, že se obrátil vítr a vrátil se zpět do Paříže.

      Charlesův balón měl již tehdy vše co má mít balón i z dnešního pohledu např.: síť, kruh, plnící chobot, pískovou přítěž, kotvu a vypouštěcí ventil. Dokonce používal i tlakoměr a teploměr v gondole balónu. Proto mu přípravy nejdou tak rychle jako Mongolfiérům. Skutečným vynálezcem balónu je proto profesor Charles.

      Charlesovu přednášku si vyslechl i pozdější prezident Spojených států Benjamin Franklin a byl jeho výkonem nadšen. Bohužel tenkrát se neregistrovaly technické patenty a tak se na něho jako na vynálezce balónu pozapomělo, zůstal alespoň název pro balóny plněné vodíkem "charliéra".

      I slavný básník Johan Wolfgang Goethe se zajímal o balónové létání. V jednom z básníkových domů ve Výmaru nalezli v zazděném výklenku balónový koš, který byl více než dvěstě let starý a zařízení na výrobu vodíku. Toto zařízení se zkoušelo a i dnes se na něm vyrobilo 4 m3 plynu za hodinu.

      O rok později již balónem letělo 52 vzduchoplavců. V roce 1784 letěla balónem i první žena.

      Dalším průkopníkem byl Jean Pierre Blanchard. Ten prováděl neúspěšné pokusy nejdříve se svou orniptoptérou. Po úspěchu bratří Mongolfiérů a jejich balónu se rozhodl rovněž využívat tento nový dopravní prostředek lehčí vzduchu. 2. března 1784 vzlétl v Paříži z Martova pole s balónem plněným vodíkem, přeletěl Seinu a dostal se do Sevres. S lety dále pokračoval v Londýně. Zde se let jeho balónu uskutečnil v říjnu roku 1784.

 

blanchard-portret.jpg

      Po těchto úspěšných pokusech dostal nápad, že by jako první na světě mohl balónem přeletět kanál La Manche. Neměl ovšem dostatek finančních prostředků pro stavbu vhodného balónu. Jeho záměr se brzy stal veřejným tajemstvím a objevili se mecenáši, kteří byli ochotni stavbu balónu financovat. Přišel tak i zámožný americký lékař Jeffries, který měl zájem tuto cestu podniknout také. Blanchard nabídku přijal. Mohlo se tedy začít se stavbou dostatečně velkého vodíkového balónu s gondolou ve tvaru loďky. Balón měl být opatřen plachtami a vesly, dokonce i stříbrem okovaným kormidlem, kterými zamýšlel Blanchard balón za letu řídit.

      Dne 7. ledna 1785 začal foukat příznivý vítr a mohlo se začít se vzletem. Balón byl před polednem naplněn. Blanchard a Jeffries nastoupili do balónu. Ten ačkoliv byla odvazána poutací lana nestoupal. Blanchard vysvětlil svému spolucestujícímu, že musí vystoupit, protože je balón přetížen. Jeden z mnoha přihlížejících si všiml, že Blanchard má poněkud kulatější bříško a odvedl ho stranou. Blanchard byl nucen odložit opasek s olověnými broky. Po odložení této dodatečné přítěže, mohl letět i Američan.

blanchardchannelflight.jpg

 

       Při letu nad mořem balón začal rychle ztrácet výšku. Proto museli odhodit všechnu přebytečnou přítěž, včetně kormidla a vesel. Nakonec museli odříznout i gondolu, vyšplhat do lanoví, odhodit oblečení, před francouským pobřežím dokonce i hodinky a balíček první balónové pošty.

      Štastně přistáli v Calais, kde byly uvítáni davem. Blanchard dostal od krále doživotní roční rentu 1200 livrů a stal se čestným občanem města. Později provozoval veřejné lety po celé Evropě např.: v Německu, Rakousku, Polsku, Nizozemí, Belgii.

      V říjnu 1790 uskutečnil let i v Praze. Jeho spoluletcem byl tehdy Jáchym Štenberg. Startovali z dnešní Stromovky (tenkrát Královská obora) a přistáli v Bubenči. Let trval 1. hodinu a dosažená výška letu byla 1700 m. Dne 6. července 1791 startoval ve Vídni na trase Prater - Gross - Enzerzdorf. 3. října 1785 poprvé úspěšně předvedl let na padáku, když k padáku připoutal svého psa a spustil jej k zemi. Jeho padák mu 21. listopadu 1785 zachránil život. Tohoto dne provedl vzlet se svým balónem ,  kterému po vzletu hrozilo protržení v důsledku přetlaku. Musel v balónu udělat několik děr, ty se ovšem roztrhli. Balón se nekontrolovatelně řítil k zemi. Blanchard proto uskutečnil první seskok člověka padákem v historii lidstva, což mu zachránilo život. Poté odjel do USA, kde uskutečnil turné. Dne 9. ledna 1793 zde startoval ve Filadelfii s přistáním v Depfordu. Jeho startu přihlíželi budoucí prezidenti USA Thomas Jeferson, James Madison, John Adams, James Monroe a sám prezident USA Georg Washington.

      Blanchard se v roce 1804 oženil s 26 -ti letou Marií Madeleine Sophií Armantovou, která ho podporovala v jeho zálibě - balónovém létání. Stala se i první letkyní. Letěli spolu i přes kanál La Manche v opačném směru z Calais do Doveru.  7. března 1806 postihla Blancharda mrtvice při jeho 66. letu a zemřel. Stal se jedním z největších průkopníků letectví i když se na něj dnes poněkud  zapomíná.

blancharduv-balon.jpg

       I Pilatre de Rozier dostal stejný nápad jako Blanchard, ale chtěl přeletět kanál La Manche z Calais do Doveru. Chtěl startovat ve stejný den jako Blanchard. Nepřálo mu ovšem počasí. Musel čekat i následujícího půl roku a střídavě dovážet a odvážet svůj balón na pobřeží ze sklepa radnice v Boulogně, kde mu ho ničily krysy.

      Až 14. června  přišel konečně příznivý vítr. Po sedmé hodině ráno druhého dne byl balón naplněn. Letět chtěl i markýz Mainsonford, který chtěl Pilatra uplatit, což se mu nepovedlo. Měl ovšem štěstí, že neletěl, protože balón narušený plísní a hlodavci nevydržel tah ovládacího lana a zřítil se ze 70 m prudce na zem. Balón dopadl zhruba 200 m od pobřeží. S Pilatrem letěl i společník Pierre-Ange Romain, který skonal několik minut po zřícení balónu. Rozier byl na místě mrtev.

      Pilatrův balón byl zajímavý svým technickým řešením. Skládaĺ se z malého kulového vodíkového balónu (charliéry), která byla doplněna horkovzdušným válcovitým balónem (montgolfiérou) o délce asi 25 metrů. Přihříváním vzduchu v mongolfiéře se měl nahrazovat úbytek vodíku v charliéře. Vznikla tak první roziéra na světě.

      První mongolfiéru v Čechách vypustil dne 18.3. 1784 botanik a cestovatel Tadeáš Haenke. V Židlochovicích svůj pokus opakoval v září na panství hraběte Ditrichštejna.  Svůj balón opatřil cedulkou na které nálezci, který po dopadu balónu oznámí místo dopadu, sliboval odměnu.

      To by o průkopnících balónového létání bylo vše. V příští kapitole se budu zabývat problémem řízeného letu.

 

 

 

 

 

 

 

     

 

 

 
 

 

Portrét


Facebook

Kontakt

Jiří Pospíšil

733400648

pospisiljiri@seznam.cz


Archiv

Kalendář
<< červenec / 2017 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 89087
Měsíc: 1116
Den: 34