První řiditelné vzducholodi
První řiditelné vzducholodi
První řiditelná vzducholoď byla inspirována projektem generála Meusniera, vznikla ve Francii a zkonstruoval ji pan Henri Giffard. Zdokonalil pro ni parní stroj, který při 150 kg dával výkon 2,25 kW. Tato vzducholoď vzlétla ke svému prvnímu letu 24.9. 1852. Měla objem 2 500 m3.
Vzducholoď byla zklamáním jak pro svého tvůrce, tak pro přihlížející, protože se díky nevýkonnému motoru nedokázala pohybovat proti větru.
Dále Giffard podníkal v oblasti balónového létání. Na Světové výstavě v Paříži roku 1878 představil obří balón o objemu 25 000 m3. Do jeho gondoly se vešlo 50 pasažérů. Byl vypouštěn pomocí navijáku a poutacího lana až do výšky 500 m.
Dalším průkopníkem řiditelných vzducholodí byl námořní inženýr pan Dupuy de Lome. Ten 2. února 1872 vyzkoušel vzducholoď o objemu 3 450 m3 a o délce 36 m. Do gondoly se vešlo 14 osob. Osm z celkové posádky pohánělo vrtuli o průměru 9 m. I tak se vzducholodi nikdy nepodařilo překročit celkovou rychlost 7 km/h. Celý program tehdy financovala vláda na jejíž popud se projekt uskutečnil. Dupuy se při konstrukci své lodi inspiroval rovněž Meusnierem.
Pánové Charles Renard a Arthur Krebs pracovali po dobu šesti let na své vzducholodi La France. Opatřili ji 6 kW elektormotorem vlastní konstrukce, který napájely 32. galvanickými články o váze 400 kg. Jejich vzducholoď byla dlouhá 50 m a měla objem 1 864 m3. Její první let se uskutečnil dne 9. srpna 1884, při němž dosáhla rychlosti 20 km/h. Dokázala rovněž, poprvé v historii navrátit se proti směru větru na místo startu a uletět dráhu ve tvaru osmičky o délce 7,6 km. Vzducholoď La France uskutečnila ještě v tomtéž roce 7 letů. Při pěti těchto letech se jí podařilo navrátit na místo startu.
Dál pokračovaly pokusy s balóny. Charles Green se svými společníky postavil velký balón Vauxhall Royal. 20.9. 1836 s ním společně se svými společníky Masonem a Holandem uskutečnil po startu v Londýně rekordní let o délce 600 km. Ačkoli při tomto letu měli namířeno jinam, nakonec přistáli u Weilburgu v Německu. Tento balón byl plněn svítiplynem.
Pan Arban roku 1849 přeletěl Alpy. Pánové Baral a Bixio vystoupali do rekordní výšky 7 049 metrů. Bylo to v roce 1850. O dvanáct let později se o totéž pokusili pánové Glaisher a Coxwell. Těm se podařilo vystoupat do 9 000 m.
Více než 1 000. kilometrovou vzdálenost, při letu balónem, byla poprvé pokořena 1. července 1859 Johnem Wisy a jeho třemi druhy. Vzdálenost 1292 km uletěli za 20 hodin a 40 minut na trase St. Luis-Henderson.
V roce 1862 vznikl obrovský balón Geant, který postavil pan Tournachon, který byl přezdívaný Nadar. Společně s dalšími osmi muži se s tímto balónem vypravil do Afriky. Vítr je ale zavál k Hannoveru.
Další rekord získal balón Ville d´Orleans. Jeho posádkou byli Rolier a Deschamps. Balón startoval z obležené Paříže a po 15. hodinách ho vítr zahnal do Norska, přičemž balón uletěl 1335 km.
V roce 1875 podnikl Tisandier společně se Sivelem a Crocé-Spinellim výškový let, který přežil pouze Tissandier. Ostatní dva zemřeli.
Další rekordní lety se konnaly v Německu. 28.2. 1901 vystoupali Süring a Bersons nad Postupimi do výšky 10 500 m v balónu Prusko. Balón Duisburg doletěl z Berlína do Kirgízie, přičemž překonal vzdálenost 3 600 km. Jeho posádkou byly pánové Brliner, Keulen a Haas.
S balónem Great Western o objemu 20 000 m3 se roku 1859 pokusil profesor T.C. Lowe o přelet Atlantiku. Dalším mužem, který se pokusil o přelet Atlantiku v balónu Daily Graphic byl John Wise. Roku 1900 se o totéž pokusil Goddard,, ale již po 70 km letu zkončil v moři. Majitel novin Daily Mail lord Northclift poskytl v roce 1913 finanční odměnu 10 000 liber za přelet Atlanského oceánu. Podařilo se to několika vzduchoplavcům včetně vzduchokodi R-34 a to v obou směrech. Velitelem vzducholodi byl major Scott.
Vydavatel novin The New York Herald pořádal od roku 1906 Gordon-Benetův pohár. Byly to pravidelné balónové závody, jejichž smyslem bylo doletět z Paříže co nejdál. Odměnou byl pohár. 30. září 1906 odstarovalo 16 balónů. Tyto závody se pořádaly až do roku 1938 mimo let válečných.
V další části se budu zabývat použitím balónů pro válečné účely.
