Vítr fouká z hor
Vítr fouká z hor
autor textu: Jiří Pospíšil
Vítr fouká z hor,
pojď mé děvče plout
do dálek, až tam
kde čas utíká.
Naše dlouhá pouť
nesmí pohasnout,
pojď mé děvče plout,
jako řeky proud.
Voda ta nás dál,
zanese až tam,
kde cíl cesty tvé
končí se sluncem.
:A ta věčná tma
přikryje ten kraj
a jen nebe ráj
stále svítí v nás.:
Hvězdy s námi jdou
cestou, necestou,
září, svítí tmou,
kam nás dovedou?
Snad cíl cesty té
končí každy den
na soutoku řek,
jak by každý řek.
Voda ta nás dál,
zanese až tam,
kde cíl cesty tvé
končí se sluncem.
:A ta věčná tma
přikryje ten kraj
a jen nebe ráj
stále svítí v nás.:
Vítr fouká z hor
silou přesilnou
do dálek až k nám
zavede nás tam.
Kde cíl cesty tvé
najde smysl ten
v životě snít sen
nekončící jen.
Voda ta nás dál,
zanese až tam,
kde cíl cesty tvé
končí se sluncem.
:A ta věčná tma
přikryje ten kraj
a jen nebe ráj
stále svítí v nás.:
