Ženy v počátcích vzduchoplavby
Ženy v počátcích vzduchoplavby
I ženy se zapojily do dějin vzduchoplavby. Jelikož matkou vzduchoplavby byla Francie stalo se to právě tam.
Po půl roce po prvním letu pana Pilatra de Roziera se v jeho balónu svezli čtyři dámy při vyhlídkovém letu nad Paříží. Bylo to 20. května 1784. Dámám se let zalíbil natolik, že přemlouvali pana Roziera, aby odsekl poutací lano a mohli se tak všichni vydat vstříc dobrodružství a neznámému cíli. Naštěstí se jim ho nepovedlo přemluvit.
Konstruktér balónu Gustav, malíř Fleurant vyvezl se svým balónem slečnu Elizabeth Thibleovou. Při přistání ovšem došlo k nehodě a jeho montgolfiéra začala hořet. Snad za to mohla i zmiňovaná slečna na kterou se mladík snad až příliž soustředil a nezvládl tak přistání. Oba však vyvázli bez úhony a od místních obyvatel města Lyonu se jim dostalo ovací v tamjějším divadle.
Situace pro ženy v oblasti vzduchoplavby nebyla v té době vůbec jednoduchá. Ženy se mohli vydat do oblak pouze s povolením úřadů. Důraz na veřejnou morálku totiž dovoloval vzít vzduchoplavci ženu na palubu balónu jen pokud s dotyčnou osobou byl oddán. Další aspekt byl zdravotní. Tehdy panovala obava, že ženské orgány by mohli být poškozeny atmosférickým podtlakem.
Milenci Jacques Garnerin a Ernstina Henryová se po dlouhotrvajícím sporu domohli společného letu. Stalo se tak 10. července 1798. Odvolávali se tehdy i na Deklaraci občanských a lidských práv, která zaručovala rovnost obou pohlaví. Garnerin se nakonec oženil s jinou úspěšnou vzduchoplavkyní, slečnou Janne Labrosovou. Tato žena se stala i první parašutistkou. 10. listopadu 1798 při svém prvním samostatném letu, vyskočila z koše a snesla se na padáku dolů. Své zálibě se věnovala poté i profesionálně, když si na živobytí vydělávala vzduchoplaveckými a parašutistickými exhibicemi po celé Evropě.
I paní Sofie Blanchardová, manželka jednoho z průkopníků vzduchoplavby věnovala celých dvacet let tomuto oboru, když působila ve Francii a především v Itálii. Bylo to v letech 1815 až 1835. Jejího místa se poté ujali manželé Poitenovi, kteří prováděli tzv. Nebezkou jízdu, když sedíce na dvou koních stoupali do nadoblačných výšin. 27. července 1851 vzlétli nad Paříž i v kočáře s koňským dvouspřežím. Když paní Poitevinová ovdověla, věnovala se dále vzduchoplavbě, společně se svým synem a zetěm. V roce 1875 se jí stala nehoda, která uklončila její vzduchoplaveckou kariéru. Tehdy její let skončil přistáním na střeše domu v Bordoeaux. Se zlomenými údy ji snášeli ze střechy hasiči.
V roce 1909 byl paní Marií Surcoufovou v Paříži založen první ženský Aeroklub na světě, který se jmenoval Stella. Ten pak pořádal pro své členy balónové závody.
I v Čechách se ženy v tomto oboru uplatnily. Tak to by o ženách ve vzduchoplavbě bylo vše.
